Firmy málokdy selhávají kvůli nedostatku schopných lidí. Častěji proto, že mají schopné lidi špatných místech. Proto je důležité soustředit se už při náboru na to, jak jsou kandidáti v souladu s potřebami pracovní pozice i firemní kulturou.
Ve firmách se často pracuje s předpokladem, že když je někdo chytrý a motivovaný, časem do své pracovní role doroste. Někdy to platí. Jindy ale ne.
Protože každá role má více rovin:
- jaký typ přemýšlení vyžaduje,
- jaké tempo a tlak přináší,
- kolik nejistoty a odpovědnosti obsahuje,
- a v jakém hodnotovém prostředí se odehrává.
Pojem job fit popisuje, nakolik se tyto nároky potkávají s přirozenou výbavou člověka. Ne s tím, co má v CV, ale s tím, jak funguje v praxi. Jaké má znalosti, dovednosti i osobnostní rysy.
Magických 70%: hranice udržitelného výkonu
Z pohledu efektivity platí, že člověk potřebuje mít alespoň 70% shodu se svou rolí, aby podával kvalitní výkon a byl ve své práci dlouhodobě spokojený.
Pro firmu to má velmi konkrétní dopady:
- kolísavý výkon jednotlivých pracovníků a v důsledku i jejich rolí,
- skryté náklady na přetížení a chyby,
- vyhoření lidí, kteří se drží jen zuby nehty,
- zbytečné personální turbulence,
- další náklady na nábor.
Co když člověk sedí do firmy, ale ne do role
Stejně tak důležitou složkou je to, jak člověk zapadá do firemní kultury – culture fit. A nechat odejít člověka, který má vysoký culture fit, jen proto, že mu nesedí aktuální role, může být jedna z vašich nejdražších chyb.
Pokud totiž člověk sdílí hodnoty firmy a funguje dobře v týmu, pak je vaším strategickým aktivem, které není dobré jen tak pouštět k vodě (a ke konkurenci).
Často dává větší smysl změnit roli než jednotlivce. Tzv. job crafting vám umožní upravit pozici na míru, aby cenný člověk zůstal a výkony byly naplněny.
Můžete:
- přeformulovat odpovědnosti,
- rozdělit roli na dvě,
- přesunout část agendy na jiného kolegu
- nebo roli postupně vyladit podle silných stránek daného pracovníka.
Firmy, které tohle umí, si udrží talenty déle a s nižšími náklady než ty, které sázejí na nábor nových a nových lidí.
Kdy má smysl čekat na zlepšení a kdy ne
Jedna z nejtěžších manažerských otázek, když job fit není ideální, zní: „Máme tomu dát ještě čas?“. Odpověď bohužel není snadná, závisí na tom, co přesně chybí.
Kompetence je totiž jako molekula, která se skládá z atomů. Těmi jsou znalosti, dovednosti, přesvědčení, hodnoty, inteligence a motivace. Některé se mohou vyvíjet, jiné jsou víceméně neměnné.
Existují oblasti, kde se rozvoj opravdu vyplácí, a je v pořádku přijmout kandidáta, který nemá potřebnou znalost, ale je předpoklad, že se to doučí. Jde o konkrétní znalosti (produkty, systémy, procesy) a dovednosti (např. používat potřebný software).
Pak jsou ale oblasti, kde čekání nepomůže, protože jsou dlouhodobě téměř neměnné:
- Základní schopnosti. Inteligence a typ myšlení – každý se může rozvíjet pouze v limitech, které mu byly dány do vínku.
- Hodnoty. Postoje, které jsou v nás hluboce zakořeněné, často formované rodinou a životními zkušenostmi a změnit je bývá nesmírně obtížné, ba nemožné.
Pokud tohle neladí, je rozumné se ve výběrovém řízení rozloučit. Protože pozdější snaha o změnu by byla jako pokoušet se o „transplantaci osobnosti“.
Zkušenosti nelze nasimulovat
Další oblastí, kdy nelze čekat, až se kandidát doučí, je zkušenost. Některé role prostě potřebují člověka, který už prošel ohněm různých situací, ví, co funguje a co se stane, když se věci podcení.
Výrobní manažer, krizový lídr, seniorní obchodník – tady potřebujete odžité zkušenosti seniora od prvního dne, ne až za rok.
Proč je popis role užitečný strategický dokument
Ale jak zjistit, co je pro roli reálně potřeba, a jak si v těch všech „fitech“ udržet přehled? Musíte vědět, co má kdo dělat, co pro to potřebuje a co od něj očekáváte. To obsahuje popis role – job description.
A to je kámen úrazu. Mnohdy je to relikt. Malé personalistické peklo. Papír, který vznikl pro inzerát, přežil onboarding a dál už nikoho nezajímá. Což je chyba.
Jak říká Beáta Holá: „Popis pozice není administrativní dokument. Je to páteř férové a výkonné spolupráce.“
Funkční profil pozice musí být živým dokumentem, který jasně definuje očekávání. Místo prázdných frází jako „zastřešuje projekt“ nebo „vede lidi“ musí obsahovat konkrétní činnosti. Věty jako:
- „Zadává úkoly týmu přes systém X.“
- „Kontroluje plnění úkolů každý pátek.“
- „Povídá si s lidmi o zpětné vazbě.“
Rychlé shrnutí pro zaneprázdněné
- Job fit pod 70 % přináší riziko pro výkon i udržení cenných lidí.
- Culture fit je podstatná strategická výhoda, ne vágní bonus.
- Když sedí kultura, ale ne role, víc se vyplatí ladit roli než měnit člověka.
- Jasné role jsou nástrojem strategického řízení, ne formalitou pro nábor.
- Schopnosti a hodnoty určují limity výkonu. Někdy se vyplatí nechat kandidáta do role dorůst, ale ne vždy je to možné. Je třeba to už při náboru jasně rozlišit a ušetřit si komplikace v budoucnu.
Pokračujte dál…
- Podívejte se na rozhovor Beáty Holé a Anety Kořínkové v podcastu Skills First, kde probíraly právě toto téma.
- Přečtěte si v článku na blogu, jak funkční job profil pomohl vyřešit zahlcení jednoho softwarového inženýra.
- Přesvědčte se, že dobrý popis role má velký dopad do praxe. U našeho klienta pomohl například znovu nastartovat proces nástupnictví.







